|
|
Postglaciální historie lokálních fenoménů horské vegetace západních Čech
Švarcová, Markéta Gabriela ; Kuneš, Petr (vedoucí práce) ; Kozáková, Radka (oponent)
Region západních Čech představuje jednu z nejméně prozkoumaných oblastí z hlediska studia postglaciální historie vegetace v České republice. Právě zde se přitom předpokládá existence jedné z migračních cest dřevin do severnějších oblastí Evropy během Holocénu. Nejvhodnější oblasti pro studium skýtají sudetská pohoří. Jedním z nich je i oblast Slavkovského lesa v Karlovarském kraji. Postglaciální historie vegetace zde byla studována na dvou profilech - ze slatiniště u Číhanských pramenů a z PR Mokřady pod Vlčkem v blízkosti tělesa Mnichovských hadců. S využitím palynologické analýzy byly vytvořeny jak procentuální, tak influxové diagramy vývoje vegetace. Dále byly z České palynologické databáze vybrány datované profily ze západní části České republiky, které umožnily rekonstrukci vývoje migrace jednotlivých druhů hlavních dřevin v tomto regionu. Lokalita Číhaná zachycuje období od konce glaciálu do staršího Atlantiku. Ve staroholocénních lesích představovala silnou dominantu borovice, už během preboreálu se přidávala líska, která zde ale neměla natolik významné postavení. Na počátku boreálu následovaly dřeviny smíšených doubrav. V Atlantiku se rychle stal dominantou smrk. Sedimentace zde byla ukončena zřejmě důsledkem rychlého růstu rašeliny a následného provzdušnění substrátu dřevinami. Lokalita Vlček...
|
|
|
Dlouhodobá dynamika Ledum palustre - testování modelu rozšíření pomocí paleoekologických dat
Radoměřský, Tomáš ; Kuneš, Petr (vedoucí práce) ; Petřík, Petr (oponent)
Na území Národního parku České Švýcarsko se během holocénu udály značné změny vegetačního pokryvu, do jehož podoby se nejvýrazněji zapsalo středně holocenní klimatické optimum, kdy se do střední Evropy rozšířily širokolisté listnaté lesy. Tyto přeměny jsou zapříčiněny klimatickými změnami. Postupně však začalo docházet k dodnes trvajícímu procesu acidifikace půdy, která způsobila další obměny složení vegetace, dokonce i extinkce řady druhů zejména v pískovcových oblastech. Navíc se v posledních staletích stupňuje vliv člověka, který víceméně původní lesy mění z hospodářských a ekonomických důvodů na jednodruhové a stejnověké porosty, což podporuje už tak klesající druhovou rozmanitost a mění relativní zastoupení druhů podrostu. Práce se zaměřuje na jediný druh, podrostový stálezelený keř rojovník bahenní (Ledum palustre), který se vyznačuje vyhraněnými nároky na své stanoviště a indikuje tak určitý typ stanovišť. Roste na horních, severně orientovaných hranách skal s dostatkem světla a vlhkosti. Na těchto místech dochází díky příhodné hydrologii k ukládání organického materiálu. Díky tomu je možné studovat pomocí pylu a makrozbytků paleoekologii druhu. Na základě recentních výskytů a vztahů druhu k jeho současnému prostředí byl sestaven prediktivní model rozšíření. Pro tyto potřeby byl zvolen model...
|
|
|
Postglaciální historie lokálních fenoménů horské vegetace západních Čech
Švarcová, Markéta Gabriela ; Kuneš, Petr (vedoucí práce) ; Kozáková, Radka (oponent)
Region západních Čech představuje jednu z nejméně prozkoumaných oblastí z hlediska studia postglaciální historie vegetace v České republice. Právě zde se přitom předpokládá existence jedné z migračních cest dřevin do severnějších oblastí Evropy během Holocénu. Nejvhodnější oblasti pro studium skýtají sudetská pohoří. Jedním z nich je i oblast Slavkovského lesa v Karlovarském kraji. Postglaciální historie vegetace zde byla studována na dvou profilech - ze slatiniště u Číhanských pramenů a z PR Mokřady pod Vlčkem v blízkosti tělesa Mnichovských hadců. S využitím palynologické analýzy byly vytvořeny jak procentuální, tak influxové diagramy vývoje vegetace. Dále byly z České palynologické databáze vybrány datované profily ze západní části České republiky, které umožnily rekonstrukci vývoje migrace jednotlivých druhů hlavních dřevin v tomto regionu. Lokalita Číhaná zachycuje období od konce glaciálu do staršího Atlantiku. Ve staroholocénních lesích představovala silnou dominantu borovice, už během preboreálu se přidávala líska, která zde ale neměla natolik významné postavení. Na počátku boreálu následovaly dřeviny smíšených doubrav. V Atlantiku se rychle stal dominantou smrk. Sedimentace zde byla ukončena zřejmě důsledkem rychlého růstu rašeliny a následného provzdušnění substrátu dřevinami. Lokalita Vlček...
|
host ::
RSS.